Bydlení a jeho dostupnost v širším kontextu

Krize bydlení

Není žádným tajemstvím, že v naší zemi dlouhodobě zažíváme krizi bydlení, kterou charakterizuje nedostatek nemovitostí (především ve velkých městech), tedy převis poptávky nad nabídkou, a následně v dlouhodobém horizontu víceméně neustálý růst cen bytů. Bydlení se stává stále méně a méně dostupnou komoditou, přičemž nejde jen o bydlení vlastnické, ale i o vzrůstající ceny nájmů.

Příčiny tohoto stavu jsou všeobecně známé a v odborné veřejnosti v zásadě existuje také shoda na tom, jak tuto krizi řešit. Jakákoli řešení ovšem musí být komplexí a dlouhodobá, přičemž nelze čekat, že se situace změní v řádu jednotek let. Mezi nejčastěji zmiňované příčiny nedostupnosti bydlení patří nedostatečná nová výstavba, kterou brzdí zdlouhavé povolovací procesy, nedostatek stavebních parcel, které se nedaří dostatečně pružně uvolňovat pro rezidenční trh, limitující regulativy zastavěnosti i zvyšující se technologické nároky staveb dále prodražující cenu výstavby.

Příčiny, o kterých se moc nemluví

Krize bydlení ovšem souvisí i s dalšími společenskými jevy, o nichž už se tolik nemluví, a které souvisí s celkovou proměnou našeho životního stylu a potřeb. Nadále pokračuje a sílí trend vylidňování venkova a stěhování do velkých měst, proces, který známe už minimálně od počátku 20. století. Zatímco před sto lety šlo o změnu vyvolanou stěhováním do rozvíjejících se průmyslových městských oblastí, dnes je motivací vedle pracovních příležitostí také lepší dostupnost škol, kultury i veškerých služeb.

Významným faktorem ovlivňujícím nedostupnost bydlení je také rozpad tradičních rodin a vztahů. Zatímco v minulosti bylo běžné, že rodiny žily více pohromadě a nedostupnost bydlení (ano, opravdu to není nic nového) řešili sdílením domu či bytu a vzájemnou podporou, v posledních třiceti letech výrazně roste počet jedno a dvoučlenných domácností na úkor těch vícečetných. Tento trend je možné sledovat po celé Evropě. Ačkoli demograficky stagnujeme, nároky na počty bytů se neustále zvyšují.

Stěhování do větších měst je trend, který bude nepochybně i v budoucnosti přirozeně pokračovat (bez ohledu na to, že rozvoj regionů a související infrastruktury je aktuální politickou výzvou). Absence rodinné podpory ovšem představuje citelný zásah do sociálních jistot dnešních mladých lidí. Nejde jen o narušené mezigenerační vztahy, ale i o ochotu mladých lidí investovat do vlastních dlouhodobých vztahů a vlastních potomků. Domnívám se, že tohle je oblast, na kterou jsme dlouhodobě zapomínali a která nás už delší dobu dohání, nepřekvapivě i v oblasti bydlení. Nejde přitom o něco, co by mělo být úkolem politiků a státu, nýbrž o téma, o kterém rozhoduje každý z nás. Stále platí, že bydlení si lépe zajistí dva než jeden. A tam, kde dobře fungují vztahy mezi rodiči (prarodiči) a dětmi, se také lépe řeší nejrůznější finanční závazky související s pořízením bydlení např. formou hypotéky, jako je dostatek potřebných vlastních prostředků či zajištění nemovitosti. Investice do vlastních dlouhodobých vztahů je zkrátka něco, co se i konkrétně a hmatatelně počítá.

Bydlet ve vlastním – ano, nebo ne?

Řada mladých lidí si ovšem klade otázku, zda vůbec řešit své bytové potřeby formou vlastnického bydlení, či zda raději nepreferovat formu nájmu. Zásadní roli samozřejmě hraje již zmíněná nedostupnost, ale objevují se i jiné faktory, jako například menší ochota mladých k dlouhodobým finančním závazkům nebo obavy z přílišné vázanosti na jednu lokalitu. Jakkoli bude takové rozhodování velmi individuální, mělo by vždy zahrnovat důkladný ekonomický rozbor a dlouhodobější perspektivu. Je dobré si při tom uvědomit, že i nemovitost pořízená na hypotéku neznamená automaticky omezení možností řešit své bydlení někdy v budoucnu jiným způsobem či na jiném místě. Zajímavou alternativou může být i forma družstevního bydlení, a to zvláště tam, kde se nabízí možnost pozdějšího převodu nemovitosti do osobního vlastnictví. Při pořízení družstevního bytu odpadá nutnost prokazování vlastní bonity vůči úvěrující bance, na druhou stranu lze formu vlastnictví změnit ve chvíli, kdy už to pro vás bude výhodné.

Kdy je ten správný čas?

Pokud uvažujete o řešení svých bytových potřeb a přemýšlíte nad tím, zda je teď ten správný čas, pak určitě ano. Toto tvrzení ale nevztahuji k tomu, zda jsou zrovna teď výhodné úrokové sazby hypoték, ani k tomu, jak se bude vyvíjet trh s bydlením v nejbližší době. Vycházím čistě ze situace člověka, který potřebuje řešit své vlastní bydlení. Proč si to myslím? Pokud uvažujete o investování do nemovitostí a jde vám spíš o krátkodobý či střednědobý výhled a zisk, je to něco jiného. Tady si to budete muset dobře spočítat. Ale pokud hledáte bydlení pro sebe, pro své blízké a svoji rodinu, tak není moc nad čím přemýšlet. V dlouhodobém horizontu se pořízení vlastního bydlení totiž vyplatí prakticky vždy. A nejde jen o to, že dlouhodobě ceny bytů neustále rostou. Jde i o to, že svým bydlením přece chcete řešit to ještě daleko důležitější – rozvíjení vlastních vztahů nebo prostor pro vaše rostoucí děti. K tomu všemu je potřeba dobré zázemí. Je velká škoda si to nechat utéct mezi prsty, protože za deset nebo patnáct let už vaše děti budou pravděpodobně potřebovat něco úplně jiného. Nejde zkrátka jen o cenu těch zdí a cihel, jde o to, proč a k čemu vlastně chcete bydlet a žít. Ještě nikdy jsem nepotkal člověka, který by mi řekl: „Já ten byt tehdy neměl kupovat, dnes bych to měl jednodušší.“ Všichni naopak žehrají: „Že já to tehdy nekoupil, myslel jsem si, že to pak bude snazší…“ Nenechte si utéct příležitosti. To nejvzácnější, co máme, je přece čas.

Vybírat pečlivě

Když už se rozhodnete k pořízení nemovitosti, existují nějaká kritéria, na základě čeho si nové bydlení vybírat? Nabízím jedno pravidlo: Rozlišujme mezi tím, co se změnit dá a co se změnit nedá. Nelíbí se vám dlaždičky v koupelně? Nezdá se vám ergonomie kuchyňské linky? Nelíbí se vám rozbitá přístupová cesta? Ale to všechno se dá změnit! Možná ne hned, ale postupně určitě ano. Zcela jistě ale nezměníte konkrétní lokalitu, to, odkud vám bude svítit slunce, jestli budete v přízemí nebo v patře, jestli vám vítr z okolí nebude přinášet nějaké nepříjemné pachy. Ani s výměnou sousedů to není moc jednoduché. A také se dívejte, co kupujete. Nebojte si přizvat k tomu odborníka, aby se podíval na to, jak je dům postaven, zda se někde neošidilo něco, co se později vymstí. Znovu prostě platí: přemýšlejte dlouhodobě.

Něco o autorovi:

Mgr. Jiří Tomášek se celý svůj profesní život pohybuje mezi lidmi. Sám s rodinou několikrát měnil své bydliště a na problematiku rezidenčního bydlení proto umí nahlížet z více úhlů. Jako projektový manažer ve společnosti Porta Invest má mimo jiné na starosti i realizaci projektu bytového domu Rezidence K Botiči.